Jiří Němeček
Moje začátky
Když jsem vzal ve svých šesti letech poprvé housle do ruky, vůbec jsem netušil, co mě v životě čeká. Měl jsem moc hodného učitele na hudebce v České Třebové. Vděčím mu za to, že jsem si muziku od malička oblíbil. První krušné chvilky mi nastaly, když jsem okusil, co vlastně obnáší studovat housle profesionálně. Můj profesor na brněnské konzervatoři mě nijak nešetřil a já jsem – zpočátku s vytřeštěnýma očima – postupně louskal různé krkolomnosti, mimo jiné od Paganiniho.Ke komořině jsem si poprvé „přičichnul“ v klavírním triu. Když jsme pak v Praze na AMU zakládali Bennewitzovo kvarteto, neměl nikdo z nás nijak velké ponětí o tom, co to obnáší.
Kde jsem nabral zkušenosti
Mechanismus fungování kvarteta se pokusilo zkoumat již několik lidí. Vzhledem k tomu, že publiku je předkládán již hotový produkt v podobě koncertu či nahrávky, proces přípravy zůstává utajen. Tak jako každý vztah, je i kvarteto intimním svazkem lidí, kteří spolu nejen hrají, ale i komunikují. Je to poměrně složitý proces verbálního i nonverbálního dialogu, přičemž neustále balancujete mezi racionálnem a emotičnem. Z tohoto pohledu byl pro mě asi největším přínosem dvouletý studijní pobyt v Madridu. Denní zkoušení, kvartetní lekce, hodiny španělštiny, ale také společná domácnost, to vše byla velká životní zkouška.
Touha po dalším zdokonalení
Touha po dalším zdokonalení nás přivedla do Basileje. Kromě vlastního studia jsme zde jako „Quartet in Residence“ mohli své nabyté zkušenosti předávat svým mladším kolegům. V té době jsem si uvědomil, jak úžasné je pracovat s mladými lidmi, kteří, i když z různých koutů světa, sdílejí podobné hodnoty. Toto nesmírné vnitřní obohacení přineslo své ovoce i v mém osobním životě. Na basilejské akademii jsem se poznal se svou přítelkyní Martinou, která je mojí velkou inspirací a oporou.
Jiří Němeček (1976)
Jiří Němeček (1976) vystudoval brněnskou konzervatoř a pražskou AMU. Jako sólista vystoupil s několika českými orchestry. Má také cenné zkušenosti coby koncertní mistr (Akademičtí komorní sólisté, Basler Kammersolisten). Kromě poslání v Bennewitzově kvartetu příležitostně vystupuje s klavíristou Davidem Marečkem, se svojí přítelkyní, violistkou Martinou Bischof a Komorním orchestrem Jaroslava Kociana.
Mezi jeho zájmy patří cestování, turistika, hra na klavír a vůbec všeobecné obohacování se studiem a zážitky z různých odvětví. Za ráj na zemi považuje Španělsko, zemi slunce, vřelých lidí, úžasné historie a temperamentní hudby.
